Milí drazí,
toto je velmi důležité téma a stojí to za to si to
přečíst ještě před tím, než začnete s výrobou svého prvního mýdla. (Ty jo,
ta čeština s tím „to“, „tím“ ))) doufám, že to mám správně))
Moje historicky první várka mýdla dopadla velmi dobře,
což nemůžu říct o prvním špinavém nádobí. Bylo to náročné, bála jsem se všeho,
několikrát jsem nádobí umyla v ruce Jarem, pak octem, pak zase Jarem a
přemýšlela, jestli už to můžu dat do myčky (pokud vůbec) nebo ještě přece jen
Jarem…Bála jsem se popálit louhem, bála jsem se, že louh zůstane na nádobí nebo
dokáže „ přeskočit“ na čisté nádobí v myčce, že dítě nebo manžel si popálí
ruce, když to vezmou a tak to vyšplhalo v myšlenkách k návštěvě
popáleninového centra))) S takovou fobii jsem dokázala udělat jen 2 várky.
Lámala jsem nad tím hlavu, protože totiž o tom mýtí
málokdo píše anebo nedělá z toho nebezpečného úklidu tak velkého slona))
Však zkušení mydlobozi to věděli a naštěstí se podělili i s námi
obyčejnými smrtelníky. Hezký članek o uklidu v angličtině má Anne-Marie Fiala tady. Nebo také David Fisher tady.
Tak a teď se podělím s vámi já, jak to dělám po
výrobě mýdla za studena.
